V poslední době evidujeme časté útoky podvodníků, kteří zneužívají jméno naší společnosti. Zjistěte na naší nové stránce, na co si dát pozor.

Blog

„Zkušenost není to, co se ti stane, ale to, co s tím uděláš,” říká Veronika Kašáková

9. 5. 2022 10:20

ROZHOVOR — Zásilkovna je dlouholetým podporovatelem Nadačního fondu Veroniky Kašákové. Populární modelka neměla zrovna jednoduchý start do života: dětství totiž strávila v dětském domově. Právě proto se nyní v rámci svého nadačního fondu věnuje pomoci dětem z dětských domovů. A Zásilkovna jí v tom v rámci nově vzniklého Nadačního fondu Simony Kijonkové finančně pomáhá.

Rozhovor s Veronikou Kašákovou a Evou Juščákovou z Nadačního fondu Veroniky Kašákové

Dámy, začnu tím, že se vás zeptám na vaše osobní životy. Jak se vám daří?

Veronika: Máme se dobře, děkujeme. Když se na nás podíváte, je to myslím i vidět. Jedním slovem nás teď obě naplňuje mateřství, což nás maximálně pohlcuje a naplňuje. Od roku 2016 spolu tvoříme NFVK a dále ho dozorujeme. Já jsem s ohledem na synovu nemoc potřebovala na začátku mateřství více času než Evička, která prakticky žádnou pracovní přestávku neměla. Už jsme však obě zajeté a propojily jsme aktivity NFVK s našim mateřstvím a osobním životem.

Eva: Já se teď navíc chystám do Lvova, abych pomohla s převozem ukrajinským sirotků do bezpečí Polska a České republiky. Odjíždím dnes večer. (Pozn. red.: rozhovor vznikl 20. dubna 2022)

Eva Juščáková a Simona Kijonková
Evi, nebojíte se jet v tuto chvíli do již ne úplně bezpečného města?

Eva: Jsem sama matkou, a když jsem viděla zhruba 600 dětí ve věku mého syna, nemůžu jen tak nečinně sedět. Ty děti nikoho nemají a bez naší pomoci se do bezpečí prostě nedostanou. Když už jsme prošli všemi kroky, jak ty děti dostat do bezpečí, do ČR, přišla z ukrajinské strany zpráva: „jestli je chcete převézt, tak si pro ně přijeďte“. Tak jsem se rozhodla, že pro ně pojedu! Situace je o to složitější, že část dětí je pod správou státu a část pod správou církve. Na převozu spolupracujeme s ukrajinskou organizací Caritas, která funguje jak na Ukrajině, tak i v Polsku a má tu moc, že dětem, které nemají doklady, umí doklady potřebné pro vycestování ze země zajistit. Nebojím se, ale mám respekt, to ano. Jsem však na cestu připravená – mám s sebou nabitou powerbanku i náhradní telefon.

Veronika: Hlavně na sebe dávej pozor, ty náš blázne!

Veru, jaké největší životní moudro jste si do „dospělého života“ přinesla z dětského domova?

Pokud bych to měla shrnout do nějakého motta, tak bych asi řekla: „Zkušenost není to, co se ti stane, ale to, co s tím uděláš“. V jednu dobu jsem si uvědomila, že pokud vás někdo lituje, tak si myslí, že to nezvládnete. A to jsem chtěla změnit na zkušenost, kterou můžu předat dál a formovat ji v určitou superschopnost. Děti z dětských domovů jsou právě odolnější vůči všem strastem a mnohem silnější bytosti. Společnost však obecně tyto děti vede k tomu, že jsou oslabené.

„Zkušenost není to, co se ti stane, ale to, co s tím uděláš“

Veronika Kašáková při návštěvě dětí z dětského domova
To jste řekla moc hezky. Co v rámci vašeho nadačního fondu plánujete do budoucna?

Vizí je samozřejmě hodně, ale s Evičkou se obě snažíme být realistické a zaměřovat se spíše na kvalitu realizovaných projektů než na jejich kvantitu. Ideální myšlenka by byla, aby v každém dětském domově děti měly možnost psychologické a psychoterapeutické péče, která je obecně hodně podceňovaná. NFVK by tuto pomoc zaštítil svým jménem a ve spolupráci s partnery případně i částečně zafinancoval. V krátkodobé vizi však máme v plánu zabezpečit děti před odchodem z náhradní péče do dospělého života – supervizovat je a pomoci jim se stabilizací v běžném dospěláckém životě.

Eva Juščáková, Barbora Bachmeierová a Veronika Kašáková
Co vás v poslední době na neziskovém sektoru nemile překvapilo?

Veronika: Asi bych to nevztahovala na poslední dobu, ale na začátky v nezisku. Nemile mě překvapilo, že řada organizací se vnímá jako konkurence, což si nemyslím, že je správná cesta. Přece čím víc lidí a organizací se stejným cílem se spojí, tím více lidem můžou společně pomoci. Pro mě bylo slovo charita přirozené už od dětství. O to více jsem byla v šoku, když jsem přišla s myšlenkou založit NFVK a sháněla spojence, kde všude jsem narazila. V poslední době však dochází k určité transformaci, kdy ten konkurenční boj upadá, a najednou slyším, že partneři chtějí být spojováni s tím, co ta Veronika z děcáku vlastně dělá. Ten můj životní příběh v tom sehrál velkou roli.

Díky svým zkušenostem z neziskového sektoru mohu potvrdit, že konkurence bohužel existuje i v tomto prostředí… Čeho si tedy nejvíce ceníte na nekonkurenční dosavadní spolupráci se Zásilkovnou, nově s Nadačním fondem Simony Kijonkové?

Eva: Ceníme si spolupráce se Simonou obecně. Je nám velmi blízký její příběh, co má za sebou, jaké má životní hodnoty a že jí není jedno, kam společnost spěje. Spolupráce se Zásilkovnou a nyní tedy s NFSK funguje v různých směrech, ať už je to podpora finanční či umožnění brigády nebo zaměstnání pro „naše“ děti. A v neposlední řadě se nám velmi líbí Simonina myšlenka propojovat napříč neziskový sektor a pomáhat si vzájemně, kdy každá organizace může něčím do té mozaiky přispět. Například v rámci neformálního setkání při příležitosti spuštění činnosti NFSK se náš nadační fond spojil s humanitární organizací ADRA o.p.s. právě v pomoci Ukrajině. Za tato setkání a propojení jsme nesmírně vděčné.

Kdybyste mohly na světě změnit jednu jedinou věc ku prospěchu všech, která by to byla?

Veronika: Myslím, že budu mluvit za nás obě: z role matky si teď říkáme, že by bylo dobré, kdyby lidé před rodičovstvím absolvovali nějaké školení. Vždy mě mrzí, když vidím báječný pár, který touží po dítěti, ale bohužel není jim dopřáno dítě mít. A na druhou stranu je plno lidí, kteří děti mají a nejsou schopni jim zajistit ani základní potřeby, natož jim dát tolik potřebnou lásku. Rozhodně by se mělo více investovat do výchovy nové generace a zaměřit se na to, koho vychováváme a jak ho vychováváme. Děti jsou naše budoucnost.

Barbora Bachmeierová, ředitelka nadačního fondu Simony Kijonkové

Kam dál? Přečtěte si další články z rubriky CSR a Pomáháme.


Sdílet:

Rubriky